Centrální evidence válečných hrobů

Válečné hroby a pietní místa

Úřední evidence Ministerstva obrany ČR na naší mapě: 42 857 míst a 347 221 jmen ve čtyřech zemích, od roku 1741 až po rok 2019. Najděte konkrétní osobu, nebo místo, které je blízko vás.

Otevřít na mapě
Válečné hroby a pietní místa
42 857míst v evidenci
347 221jmen pohřbených a připomínaných
1741–2019časové rozpětí
4země: ČR, Slovensko, Polsko, Ukrajina

Co na mapě najdete

Najděte konkrétní jméno
Hledejte podle jména mezi 347 221 pohřbenými a připomínanými. Ke každému najdete data narození a úmrtí, místo narození i úmrtí a příčinu smrti, pokud je známá.
Najděte místo poblíž vás
Filtrujte podle obce, kraje nebo evidenčního čísla. 42 857 míst znamená, že něco najdete skoro v každé obci – pomník na návsi, deska na škole, hrob na hřbitově.
Nechte se navigovat
U míst se souřadnicemi vás aplikace dovede přímo k hrobu nebo pomníku, stejně jako u ostatních míst v naší evidenci.
Ověřený zdroj
Data pocházejí z Centrální evidence válečných hrobů Ministerstva obrany ČR. U každého místa je přímý odkaz na originální záznam.

Dvě staletí, ne jen dvě světové války

Drtivá většina záznamů patří oběma světovým válkám – 20 930 míst z 2. světové války, 17 309 z 1. světové, dalších 2 508 nese stopy obou. Evidence ale sahá mnohem dál: 1 231 míst připomíná prusko-rakouskou válku roku 1866, přes sto míst dokonce napoleonské války. Nejstarší doložené úmrtí je z roku 1741.

Nejvíc míst má Jihomoravský kraj (10 905) – souvisí to s postupem fronty v roce 1945 i s bojišti roku 1866 u Slavkova a okolí Brna. Následuje Praha s 6 291 místy.

Nejčastější příčina úmrtí v evidenci není přímý boj. Necelých 39 % záznamů nese označení „padl v boji" – zbytek jsou nemoc, zranění, nezvěstní v boji, nehody, a 167 052 osob (skoro polovina) je vedeno jen jako „jiné": lidé, kteří zemřeli v zajetí, na útěku nebo za okolností, které se dnes už přesně neurčí. Evidence proto nezahrnuje jen padlé vojáky, ale i civilní oběti a zajatce.

„Pohřbení" a „Připomínaní" – není to totéž

Karta místa rozlišuje, jestli tam lidé skutečně leží (válečný hrob s ostatky), nebo jde jen o připomínku – pomník či pamětní desku (pietní místo). U pietního místa jsou jména těch, kdo padli jinde a jejich ostatky se nenašly, nebo leží jinde. Z 42 857 míst je 28 891 válečný hrob s ostatky.

Z Centrální evidence válečných hrobů (CEVH), kterou vede Ministerstvo obrany ČR. Zahrnuje válečné hroby a pietní místa v Česku i české válečné hroby v zahraničí. U každého místa najdete odkaz na originální záznam v evidenci ministerstva.
Ne úplně. U 882 míst se jména pohřbených nedochovala – jde většinou o pietní místa a hromadné hroby bez dostupné dokumentace. U ostatních míst evidence jména obsahuje a dá se v nich hledat.
Ne. Evidence zahrnuje i civilní oběti, zajatce a oběti pochodů smrti a koncentračních táborů. Časově sahá od roku 1741 až po rok 2019 – zdaleka tedy nejen obě světové války.

Hledáte konkrétní místo, nebo jméno?

Otevřete mapu a zapněte filtr válečných památníků – nebo hledejte rovnou podle jména.

Otevřít mapuHledáte předka? Zkuste genealogii